Ke konci roku 2022 nás Mykas z Tygří skupinky vyzval na souboj v horobraní. Skupinky byly dvě, čtyřčlenné, za Tataráky z Kopřivnice Kipki, Siuška, Doyle, Bubulen, za Tygry se Severu pak Mykas, Hindy, Mako a Gábi.

Celé první čtvrtletí jsme si všechny kopce v okolí šetřili a důkladně naše „výživné“ trasy cíleně odkládali na květen. O našich plánech vědělo jen pár vyvolených, bohužel naše úvodní trasa na Malou Fatru prosákla až do Čech.

První májový den jsme tedy vyrazili na přechod Malé Fatry, domluvili se i s Lubošem, autorem výzvy na Malé Fatře, že se k nám na část trasy připojí. Nastoupil k nám do vlaku ve Vrútkách a společně jsme již pokračovali do Kralovan, kde jsme začali náš přechod. Na Stohu jsme i společně oslavili mé tři melouny s krásným výhledem na Malou Fatru a Malý Rozsutec. Za Chlebem už jsme pomalu ztráceli Luboše, nějak teprve květen rozcházel a tak jsme se před Velkým Kriváněm rozloučili, udělali poslední společnou fotku a pokračovali každý svou cestou. Luboš pak poznamenal, že jsme ho hned první den v měsíci zničili :-D nakonec se ale ukázalo, že jsme ho jen nakopli taky k rekordním bodíkům :-)

Přes týden jsme si dali pár procházek po okolí ve vlastní režii. V úterý krátkou procházku kolem Kopřivnice se Siuškou, ve středu okruh přes Skalku a Ondřejník, ve čtvrtek pak opět s Lenkou Veřovické vrchy, kdy už jsme došli s čelovkami. V pátek jen cestou z práce přes Palkovické hůrky.

V sobotu, kdy část horobraníků jela na sraz do Hostýnských vrchů, my opět vyrazili na Slovensko, tentokráte na Oravskou Maguru na Kubínskou holu a Minčol. Na konci jsme i trochu zmokli, což nám zážitek ale nezkazilo :-D Večer jsme se přesunuli do Hostýnek, kde jsme se přivítali s dalšími horobraníky. V neděli pak společná trasa, dle některých krátká, no nakonec opět 36 km. Bohužel bylo zataženo a na Kelčském Javorníku mlha, že i o rozhlednu jsme zakopli. Seznámili jsme se zde i s Hadym, který zde oslavil 2000 unikátních vrcholů, a se kterým jsme si pak dali ještě trasu v Broumovských horách na konci května.

Statistiky za první týden: nachozeno 165 km, 92 horopointů, 85 452 bodů


Sváteční týden 8.5. jsme opět vyjeli na Malou Fatru, pokořit nejvyšší vrcholky, tentokráte Lúčanské Fatry, bylo opět krásné počasí a tak výhledy opět stály za to. Trasa jako vždy byla opět okořeněná několika zkratkami a myslím, že i ostatní členové výpravy budou na některé vrcholy dlouze vzpomínat :-D

V úterý 9.5. jsem si vyhlásil jako volný den, navštívil relaxační centrum a saunu a načerpal další síly na nový boj, jelikož to vypadalo, že to nejhorší teprve přijde.

Ve středu na rozjezd jen krátká trasa v Beskydech přes Kozinec, Kykulu a Ostrý. Ve čtvrtek jsme využili volného dne po odběru krve a přešli pak s Doylem celý hřeben Radhoště i se všemi jeho odbočkami. V pátek pak Javorový bez Flaszky, za to jsem ale úplně náhodou potkal kolegyní z týmu Bubulen :-D no náhody se prostě stávají. V sobotu jsme pak vyrazili do Kremnických vrchů, které jsme původně měli připravené jako přechod Velké Fatry. Holt byla by to velká dřina za dlouhou dobu, tak jsme zvolili jen 37 km okruh. V neděli pak v návaznosti na Kremnických vrších pak Velká Fatra přes Ostredok, Majerovou skálu. Posledních pár kilometrů jsme opět pěkně zmokli, naštěstí v Nižné Revúci byla otevřená hospůdka s kamínky, kde jsme trochu rozmrzli.

Statistiky za druhý týden: nachozeno 186 km, 90 horopointů, 102 635 bodů


Třetí týden v pondělí jsem si opět dal pauzu, abych opět načerpal síly.

V úterý za deště jsme si se Siuškou dokončili Veřovické vrchy, takže v dešti aspoň 15 km a 6113 bodů :-D

Bohužel tygři ve svém odhodlání nepolevovali, bylo potřeba vymýšlet výživnější trasy. Začal jsem po práci už chodit i přes 20 km, ve čtvrtek Trojmezí s Hrčavou kolem Jablunkovska, v pátek pak 26 km okolím Svrčinovce.

Sobota, jak už se stalo skoro zvykem, Velká Fatra, konkrétně hezká trasa přes Sidorovo, kde jsme loni byli všichni Tygři s Koprem a spoustu dalších horobraníků a kde se uskutečnil i první mezinárodní sraz horobraníků :-D

V neděli pak 40 km trasa z Vríckého sedla do Trebostova, kde nás už čekal Luboš se svým připraveným Taxi a dovezl nás zpět k našemu autu. Za což Lubošovi mockrát děkujeme.

Statistiky za třetí týden: nachozeno 128 km, 75 horopointů, 64 563 bodů


Další týden jsem započal dvoudenním půstem a na hory se díval opět jen z gauče a připravoval další trasy. Vyrazil jsem až ve středu po práci do Polských Slezských Beskyd na 26 km. Ve čtvrtek jsem si dal 30 km okruh přes Velkou Čantorku, nikde nikdo, až na Čerchle se po cestě vynoří dva známí psi. No potkal jsem tu Flaszku s jejími čtyřnohými parťáky. Pokračujeme společně na vrchol, kde společně zalogujeme, krátce povykládáme a já pokračuji dále. Čeká mě ještě více než 20 km. K autu už docházím za tmy, ale plánovaná trasa se podařila splnit. V pátek opět volný den, před našim odjezdem do Čech. Byli jsme domluveni s Hadym a Barčou, že se potkáme na Broumovské hřebenovce. Potkali jsme se na Čertově vrchu, odkud jsme už šli společně. Na Czarnochu jsme oslavili naše přátelství, a hlavně dokončení Broumovské výzvy. My se Siuškou pokračovali dál hezkou hřebenovkou a Hady s Barčou jeli na svých splněných 50 vrcholů. Večer bonusový kopec u jezera Bobr, bivak a ráno asi 10 km přejezd do Lubawky, kde nám Hady doporučil trasu Kamennými horami. První stoupání na vrchol Krusza Skala bylo výživné, bylo ale odměněno nádherným výhledem do okolí. Další stoupání pak bylo až na Kralovecký Špičák, kde nám už Tygři, se kterými jsme se zde těsně minuli, připravili srdíčka do srdíčkové výzvy. Škoda, že jsme se tu nepotkali, bylo by to další náhodné setkání :-D Cestou domů ještě krátká zastávka na Výklecích na koupačku.

Statistiky za čtvrtý týden: nachozeno 113 km, 79 horopointů, 60 096 bodů


Poslední květnový týden už měl jen tři dny, a tak jsem začal opět popracovním výletem Malými Beskydami v Polsku, kde jsem sebral téměř 10 tis bodíků.

V úterý jsme se domluvili na dovolené, musíme přece jen trochu zabrat. Siuška chtěla stůj co stůj uhájit třetí místo, Doyle chtěl svých 200 tisíc a já se chtěl pokusit dohnat a předběhnout Hindyho, který měl zatím dost výrazný náskok. Vyrazili jsme tedy do Polska na 40 km trasu kolem Wisly, přes Baraniu Goru a Malinowskou Skálu. Večer si ještě Siuška dala jako nášup noční přechod Radhoště s čelovkou, poslední bod čipla asi někdy kolem 2 hodiny ráno. Výzva je výzva a noční horal se taky sám nedokončí :-D

Na středu jsem potřeboval něco pořádného, od Hindyho mě dělilo pořád asi 50 000 bodů, a tak jsem vymýšlel co by. Návrh číslo jedna byl přejít celé Nízké Tatry od Donoval až po Telgart, bohužel logistika nebyla ideální a trasa kolem 100 km se mi taky moc nechtěla. Nakonec jsem si vymyslel trasu v Beskid Sądecki, trasa o délce asi 75 km, ale asi 57 000 bodů. V záloze pak druhá trasa hned vedle pro dalších 15 000 bodů. Vybaven dvěma čelovkami a dvěma power bankami jsem ve 2 hodiny ráno vyjel na 320 km do Polska. V 5 ráno vyrazil na trasu a do cíle došel něco po 22 hodině. Tak to vypadá, že Hindyho jsem dohnal. Zničený jak borůvka jsem vyrazil na noční 300 km trasu zpět na Moravu :-D Večerní synchronizace synchronizace pak potvdila, že se Hindyho podařilo dohnat. Vítězství v bodech se mi podařilo vyhrát, Hindy ale trhnul rekord ve vrcholech, za což mu gratuluji. Tyto výsledky budou dlouho nepřekonané, kde by se našlo dalších pár magorů co by do tohoto souboje znova šli.

Statistiky za poslední tři dny: nachozeno 139 km, 94 horopointů, 86 623 bodů


Co říci závěrem, gratuluji všem zúčastněným, všichni jsme si splnili své osobní rekordy, proběhlo i pár osobních soubojů, naštěstí jsme všichni ve zdraví přežili. Ještě bych chtěl moc poděkovat Lubošovi za jeho support při plánování tras a za jeho support při dopravě, snad Ti to budeme moci na Moravě a v Beskydech někdy vrátit.

Celkové statistiky: 408 294 bodů, 442 vrcholů, nachozeno 767 km, nastoupáno 40 318 m, 6 dní odpočinku, 2 dny dovolené, 1 volný den za odběr krve :-D


Všechny výlety jsou zdokumentovány a dosupné pro všechny horobraníky v přehledu zde:

https://horobrani.kctkoprivnice.cz/kveten2023