Maminka se rozhodla pokořit výzvu Beskydského horala, a tak
padnul výběr výletu tentokrát na Kozubovou. V duchu hesla, co projede
kolo, projede i terénní kočárek jsem vybrala trasu po cyklostezce z Milíkova.
Motivací pro čtyřletou minihoralku je hřiště a ta roční zatím nemá k ničemu
výhrady, takže balíme batoh se svačinou, kočár, nosítko a vyrážíme směr
Milíkov. Klasické zpoždění skoro o hodinu před mým naplánovaným startem jsem i přes navigaci ještě
dovršila menší zajížďkou do vedlejší obce, ale což, stane se.
Z parkoviště se vydáváme po modré, po asfaltu kolem rodinných domků a pěkně ze startu hned do kopečka. Po cestě se kochám prvními výhledy a do toho upozorňuji dceru na všelijaká domácí zvířátka, která se prohánějí po loukách a zahradách – někdy mám pocit, že z toho mám větší radost já než ony. Zástavbu vystřídal les a po pár kilometrech zmiznul i asfalt, který nahradila kamenitá cesta, místy říznutá nějakým tím kořenem a nečekaně stále do kopce (vůbec si nevzpomínám, že by tam byl nějaký delší rovný úsek).
Ty výhledy k "sousedům" nikdy neomrzí
Starší dítko protestovalo jen 2x, po cestě jsme postavili domeček pro skřítky, mlsaly maliny a borůvky, pohoupaly se na houpačce s nádherným výhledem, pokochaly se stádem oveček a asi po 3 hodinách došly skoro do cíle. Za odměnu jsme si na horské chatě daly něco dobrého do bříška, vypustila jsem děti vybít zbytky energie na hřiště a poté zavelela dobýt posledních pár metrů k vrcholu, ať můžeme zažlutiť kolečko.
I takovou parádní kochací houpačku tam mají
Cestou na vrchol jsme díky obcházení velkých kaluží našli
borůvkový ráj, a tak zatímco se mladší minihoralka rozhodla dát si šlofíka, se
starší jsme si nasbírali pár borůvek na cestu – taková ta upřímná dětská radost
z takových maličkostí je k nezaplacení. Vrchol byl poznat jen díky
aplikaci, žádná cedulka ani jiné označení se nekonalo, ale nabídnul se i výhled
na druhou stranu kopce s Lysou horou, který jinak vidět není. Daly jsme si
vrcholové foto a ještě s jednou zastávkou na hřišti se vydaly dolů.
Ty ovečky se ale mají
Protože jsem starší dceři slíbila, že když jí budou bolet nožičky, tak jí na chvilku svezu v kočárku, hned se jí šlapalo líp. Ale jen do chvíle, kdy se hned ze startu natáhla přes šutr a rozbila si koleno. Nedalo se nic dělat, posazuji dítě k mladší do kočárku a frčíme si to z kopce dolů. Protože se mladší ale začala vztekat, že jí asi brání ve výhledu, musela jsem je rozesadit a zapojit i nosítko. Spokojenost nastala na všech stranách. Za hodinku a půl jsme u auta a vracíme se zpátky domů a já už v hlavě střádám plány na další výlet.
