Brdská hrebeňovka

Do Brd se rád vracím, takže jsem si výzvu s radostí splnil. Jinak ale výzva jako taková nepřinesla nic nového. Vše se dalo navštívit již v rámci plnění Brdského horala. Má-li se jednat o hřebenovku, tak stačilo do výzvy zařadit východní část a hřebenovka přes Hřebeny si svojí výzvu rozhodně zaslouží. Západní část nemá s hřebenovkou nic společného, nicméně vybrané kopce jsou rozhodně zajímavé a stojí za návštěvu.

Pro ostatní, kdo nechce jít celou hřebenovku, ale stačí mu jen první úroveň, tak není potřeba splnit celou etapu, ale 11 libovolných z 22 (třeba více jednodenních výletů na místa, kde ještě nebyl v rámci brdského horala).

Právě jsme se vrátili se Slonaxem z Brd a tak jsem ještě stále plná dojmů. Nedávno jsem přemýšlela, co s velikonočním volnem a napadla mě možná dost troufalá myšlenka spojit Brdského horala s Brdskou hřebenovkou. Měla jsem na to 5 dnů. Na poznání Brd samozřejmě málo, ale na ochutnávku parádní. Některé úseky jsem šla pěšky, některé jela na kole a místy to kolo dost tlačila, ale s tím jsem počítala. Vybavila jsem se podle instruktážního videa mapou, místo špeku škvarky a místo slivovice griotka :). Fungovalo to taky :). Svoji pouť jsem začala na Trhoni a končila na Červené Hlíně. Některé kopce mi pro svoji krásu zůstanou dlouho v mysli. Ranní slunce na Hradci, ohromné vřesoviště na Houpáku, zajímavá historie místa Tři Trubky, liduprázdný (díky celodennímu dešti) Plešivec, magická Jindřichova skála i krásný kopec Beran. Rozhodně to nebyla procházka zadarmo a nastoupaných metrů bylo mnoho. Odměnou krásný kraj, výhledy a klid. První dva dny úplně liduprázdno (potkala jsem 5 lidí). V oblasti okolo Skalky už bylo lidí mnohem víc. Najela jsem na kole 124 km, pěšky nachodila 72 km a posbírala 71 kopečků. Děkuju mému Slonaxovi (který si to tu užil s foťákem v ruce), že mě vždycky večer někde nabral a našel parkování pro naše spací auto. A taky moc děkuju autorům za výběr krásných míst, kterých tu je opravdu hodně. Speciální dík Arogantovi a Ivošovi za rady kudy s kolem. Mákla jsem si, ale stálo to za to :)

Dva volné dny před velikonoci, předpověď počasí fantastická a tak padlo rozhodnutí a s Crazaberuska jsme zabalili batohy (vážili snad tunu neb krmení a voda i pro psy) a ve středu před devátou vyrážíme z Černolic na Brdskou hřebenovku. První den jsme dali 8 kopečků ( z toho bylo 6 do výzvy) cestou jediné otevřené občerstvení bylo v Osadě Na Rovinách u Dernerů kde výborně vaří od středy do neděle. Pod rozhlednou Korunka je samoobslužná lednice s kasičkou a možná platba i QR kódem. Bohužel nás zradila voda, jedinou studánku Bílý kámen cestou nám zkalil pesan dřív než jsme vodu doplnili. Po 27 km hledáme místo na nocleh a nacházíme úžasné nocoviště Hobitín, kde je krásně čisto a klid. A vzhledem k tomu, že je už nedaleko silnice, přítel na telefonu nám přiváží vodu. Noc proběhla v klidu, krásně jsme se vyspali a ráno nás budí sluníčko, snídáme a vyrážíme na druhý den naší cesty. Studánka pod Studeným vrchem pitnou vodu má ale v současné době sucha je jí hodně málo, další studánka je až u rozcestí Komorsko studánka Na Mostnicích . Druhý den jsme dali 5 kopečků a po 20 km končíme naši dvoudenní pouť na Brdské hřebenovce na Plešivci. Takže první úroveň splněna a užili jsme si zde dva krásné dny.

Brdy mám rád, nemám je daleko a taky rád vandruju, ať už pěšky nebo na kole. Takže mi tahle výzva pomohla s rozhodnutím, jak naplánovat první jarní vandr. A páč jsem si ji chtěl dát celou naráz, tak tedy kolo. No a kdyby někoho zajímalo, proč jsem začal tak "blbě" zrovna od Kloboučku, Ferdinandka u Příbrami je odpovědí ;-). Jo, a jestli to z toho mého komentáře nebylo znát, tak super výzva a kredit autorům :-)

Šli jsme první úroveň hrebenovky, z vlakového nádraží Všenory do Pribrami. Cesta nám trvala tři dny, ušli jsme 75 km a posbírali 29 vrcholu ( 12 jich bylo do výzvy). Byla jsem v Brdech poprvé a neměla velké očekávání, ale už první vrchol me nadchnul, Kamen s mlhou v údolí a úžasnými výhledy. Zkrátím to, Brdy jsou nádherné, téměř každý vrchol byl něčím zajímavý a unikátním a i když hřebenovka není typická hřebenovka tak se těším jak se zase někdy vrátím